Pravěcí lidé se živili hlavně sběrem, lovem nebo rybolovem, případně pastevectvím. Práce se účastnili všichni členové rodu, nebyl přebytek ani majetková nerovnost. Tuto rovnost nazýváme rovností z nedostatku. Muži většinou lovili zvěř, ženy se staraly o děti, obydlí a sbíraly plodiny – uplatňovala se přirozená dělba práce.

V neolitu se jedná o rozvinutou rodovou společnost, kdy vlastnictví půdy či stáda bylo společné pro celý rod. Správa osad byla v rukou „rady starších„. V eneolitu dochází k vývoji osobního vlastnictví prostřednictvím osobních a luxusních předmětů, půda zůstává vlastnictvím celé společnosti. Nastává proces postupné sociální stratifikace (rozvrstvení) obyvatelstva. Původní rody jsou seskupovány do větších celků, kmenů. Zánik původních velkorodin v dlouhých domech známých z neolitu lze doložit nálezy menších půdorysů domů v průběhu eneolitu.

V průběhu doby bronzové dochází k rozpadu dosud jednotného „praindoevropského jazyka“. Proces sociální a majetkové stratifikace obyvatelstva, zahájený v eneolitu, se dále zintenzivňuje v průběhu doby bronzové. Nadále se rozvíjí kmenová struktura společnosti a organizovanost obyvatelstva.

• https://www.dejepis.com [online], poslední aktualizace 22. 2. 2018 v 11:00. [cit. 1. 1. 2018], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://www.dejepis.com/ucebnice/charakteristika-praveke-spolecnosti/>