Doklady starého paleolitu máme z Moravy (např. Přezletice), kdy se jedná o nálezy valounové kamenné indudstrie. Naše znalosti se prohlubují se středním paleolitem, kdy známe více lokalit a nálezů štípané industrie (nálezy např. z Vedrovic, Předmostí u Přerova, jeskyně Šipka a Kůlna). Naše území bylo značně osídleno v mladším paleolitu – kultury aurignacien a především gravettien (Předmostí u Přerova, Dolní Věstonice, Pavlov). V období epipaleolitu a mezolitu dochází vlivem přírodních podmínek k výraznému omezení osídlení našeho území.

První zemědělci (neolit) se ve střední Evropě objevili zhruba v 7. tis. před Kristem, a to směrem od jihovýchodu (jihovýchodní Slovensko, Morava a nakonec Čechy). Rané osídlení bylo především v nižších polohách (Březno u Loun, Mohelnice u Zábřehu, Bylany u Kutné Hory, apod.) Jednalo se o tzv. lid kultury s lineární keramikou (do keramiky vyrývali různé linie a noty). Vesnice byly tvořeny zpravidla několika domy, přitom v každém z nich žilo více rodin. V blízkosti vesnice se nacházela pole (zakládala se žďářením). Z plodin byla nejčastější pšenice, našlo se i několik případů pěstování luštěnin (hrách, čočka). Obilí se uchovávalo ve vymazaných a vypálených kruhových jámách (silech). Z domácích zvířat chovali především hovězí, kozy a ovce.

V 5. tisíciletí na tuto kulturu v Čechách navazuje lid kultury s vypíchanou keramikou (do keramiky vpichovali různé linie, nejdříve byly nádoby hruškovitého tvaru, později jsou nádoby již rozmanitější). Z osídlení jmenujme například Miskovice u Kutné Hory, Mšeno, Jaroměř či Předměřice nad Labem.

V eneolitu bychom na českém území mohli nalézt lid kultury s nálevkovitými poháry (tvořili poháry se široce otevřeným nálevkovitým hrdlem).  Sídliště z tohoto období se nacházejí jak na vyvýšených místech, tak opevněná sídliště v nížinách. Objevují se též mohylové násypy nad hroby. V zemědělství poprvé nacházíme stopy orby. V Makotřasech u Kladna nacházíme také použití mědi.

Ve druhé polovině 3. tisíciletí na naše území přišly skupiny obyvatel z Německa a středního Podunají. Jednalo se o lid kultury se šňůrovou keramikou (keramiku zdobili otisky kroucených šňůr). Z tohoto období nacházíme bohatě vybavené hroby dřevěné konstrukce s mohylovými násypy. Mužské hroby obsahují provrtané kamenné sekeromlaty, ženské keramické nádoby a různé ozdoby. Největší naleziště této kultury se nachází ve Vikleticích u Chomutova. Neznáme však žádná sídliště této kultury.

Ve zhruba stejném období nalézáme také pozůstatky lidu kultury se zvoncovitými poháry (poháry ve tvaru převráceného zvonu). Tito lidé přišli pravděpodobně z pyrenejského poloostrova. V mužských hrobech nalézáme luk a šípy či měděné dýky, v ženských hrobech pak keramiku či kostěné knoflíky. 

Doba bronzová

Ve starší době bronzové je na českém území nejvýznamnější únětická kultura, nazvaná podle známého pohřebiště v Úněticích u Prahy. Další sídliště nalézáme také v Brodcích nad Jizerou, v jižních Čechách Hosty či Křtěnov, na Moravě pak Dolní Věstonice, Mušov, Těšetice či Prušánky. Domy této kultury byly kůlové konstrukce, někdy se zahloubenou podlahou. Vyráběla se kvalitní a dobře vypalovaná keramika s leštěným povrchem. Bronzové výrobky byly modelovány nejprve do vosku, model byl obalen hlínou a vypálen. Vosk se při vypálení vylil a byla tak vytvořena forma, do níž se naléval horký bronz. K vyjmutí vychladnutého výrobku bylo nutno hliněný obal rozbít. Z vyrobených nástrojů nalézáme pozůstatky dýk, hrotů kopí, sekeromlaty, ale také pracovních nástrojů jako například seker či srpů. Častými jsou též nálezy bronzových jehlic, ozdob a šperků. Ve střední době bronzové se setkáváme s kulturou mohylovou, která je charakterizována mohylovými pohřebišti (např. Borotice), kde se pohřbívalo jak žárově, tak i kostrově. V mladší době bronzové nastupuje kultura lidu popelnicových polí s rozsáhlými žárovými pohřebišti (např. Pouchov). V Tomto období se objevují i opevněná výšinná sídliště např. Kotouč u Štramberka.

V mladší době bronzové na českém území nalézáme kulturu knovízskou, nazvanou podle naleziště Knovíz u Slaného. Datujeme jí mezi roky 1300 až 1050 před Kristem. Husté osídlení v tomto období zaznamenáváme především ve východních Čechách a na severní Moravě. V keramických nálezech se setkáváme často s vejčitými nádobami, hrnci s výzdobou realizovanou pomocí žlábků či vyrývání, typickými nálezy jsou též výrobky z tepaného bronzu (např. koflíky).  V pozůstatcích hrobů většinou nenalézáme milodary, pozůstatky byly často ukládány do společných jam.

Doba železná

Osídlení našeho území nepřetržitě pokračuje v době halštatské, kdy je společnost více diferenciovaná, než v předchozím období. Setkáváme se např. s kulturou bylanskou (Bylany u Českého Brodu), na Moravě především s kulturou horákovskou (Horákov) a platěnickou. V mladší době železné (době laténské) jsou na našem území sídliště jak nížinná, tak i ve vyšších polohách (především oppida). Nejznámnější naleziště jsou Němčice na Hané, Staré Hradisko u Prostějova, Stradonice, Závist u Zbraslavi atd.

• https://www.dejepis.com [online], poslední aktualizace 22. 2. 2018 v 11:00. [cit. 1. 1. 2018], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://www.dejepis.com/ucebnice/cesko-v-praveku/>